Na léta strávená na naší škole vzpomíná takto:
„Narodil jsem se v roce 1943, školu jsem vychodil v roce 1957, tehdy jsme chodili do školy jen osm let. Bydlel jsem na periférii v Radlicích, každý den jsme chodili pěšky do školy, na kterou hrozně rád vzpomínám. V každé třídě byla litinová kamna, školník vždycky ráno před naším příchodem zatopil uhlím, aby tam bylo teplo. Na školu mám krásné vzpomínky, byla to nádherná škola. Byl jsem uličník, ale se srdcem. Maminka mě řezala, měla důvod. Pan učitel Machala nás vyplácel taky - v kabinetě na holou, mě často a taky Hájka, dneska profesor docent Hájek - dostával na holou! Pan učitel Hauser si s námi vyměňoval nálepky z krabiček od sirek, po třiceti letech jsem ho potkal na Václavském náměstí, tak jsem mu poděkoval, že mi tenkrát odpustil poznámku. Paní učitelka Pancířová se mnou měla velký trápení, přesto pak po létech, když už jsem byl známej, vyprávěla svému synovi pyšně, že mě učila. Dějepisářka se jmenovala Vondráčková, ředitel byl Křiváček. Pan učitel na výtvarnou výchovu říkal: "Kluci, pamatujte si, že dobrej výtvarník nepoužívá gumu" V matematice jsem skončil u zlomků, závorku jsem neodstraňoval, ale byl jsem výbornej na sloh, gramatika 4, literatura 1, výsledná 3. Když umřel Stalin, měli jsme volno a my jsme se v ulici Nikose Belojanise poprali se spolužákem, já měl novou rádiovku a on mi dal facku a tu rádiovku mi srazil do louže. K mým spolužákům patřil Honza Bonaventura, budoucí režisér, taky Miloš Edler, ten měl pořád samé jedničky od první do osmé třídy, ani nevěděl, jak dvojka vypadá, a pak dělal vedoucího přenosového vozu, jak je vidět, na známkách až tak nezáleží. Dramatický kroužek vedl Bohuš Záhorský, měl u nás na škole dceru, chodila o rok níž. Nádherná doba v nádherné škole.“

Zdroj: ahaonline.cz, lidovky.cz, csfd.cz a sám pan F.R. Čech